close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
.
..

......ANIMALS... STAŇULE...OTHERS


.
..
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Nemůžu

18. března 2010 v 22:18 | *Staňule for ♥Robin* |  Moje kecíky
Nemůžu nalézt ten smysl. Smysl života, ten můj. Já chápu, nemůžu mít bláhové představy o jeho objevení, jak zajásám. Lidé ho hledají roky, celý život, a někteří ho ani nenajdou...A proč tohle píšu, to vede k otázce, proč mám blog, jenže proč mám vůbec počítač, který k čemu je v našem obýváku a proč bydlím tady, proč žiju zrovna já, já z nekonečna nenarozených dětí jsem se narodila, k čemu?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikýs Nikýs | Web | 18. března 2010 v 22:27 | Reagovat

proo tenhle pocit znám,občas si připadnu naprosto zbytečná :(

2 lucik-majdik lucik-majdik | E-mail | Web | 19. března 2010 v 20:55 | Reagovat

aojj, u mě je zápis SB tk se rychle zapiš nebo th e budu muset smazat!

3 Tina Tina | Web | 20. března 2010 v 11:54 | Reagovat

já ho mám taky mám(myslim ten pocit)myslim že občas popadne každýho

4 Anežka Anežka | 20. března 2010 v 19:43 | Reagovat

tenhle článek mi příde trochu na hlavu O_O  O_O  O_O  O_O

5 stanule maitelka stanule maitelka | 21. března 2010 v 10:04 | Reagovat

Anežko to ty seš na hlavu, já už ten smysl hledam dost dlouho ale zatim jsem přišla jenom na to,  co je koncem vesmíru xDDDD

6 Betray Betray | Web | 3. dubna 2010 v 18:42 | Reagovat

Anežko.. Jsi ještě nevyzrálá :-) Ale neboj, jednou to pochopíš. Snad.
Jinak si myslím, že my dvě(adminko) toho máme hodně společného. Já ho taky hledám už hrozně dlouho a skoro na nic jsem nepřišla... Vlastně já to mám trochu upravené. Hledám něco, v čem bych v životě vynikla, co bych mohla darovat "světu". :-) Zatím jsem přišla na to, že chci pomáhat týraným zvířatům a co nejvíc pomoci v.. V čem vlastně? Jak bych to nazvala? :-| Nó prostě do nejvyšší možné míry skoncovat se zabíjením zvířat pro kruté pokusy, kožešiny, atd. Potom taky jízda na koních, ale to je tak trochu... Řekněme praštěný cíl. A moc mi to nejde.
Navíc mám pocit... Pocit, že jsem něco víc než třeba mé praštěné spolužačky, které se starají jen o to kdo s kým chodí, jak si mohla ta holka z 2.A koupit tu naprosto out halenku a jak se co nejlépe nalíčit(x-P). Je to hrozný stav - pořád hledám a hledám, přemýšlím a přemýšlím a přitom nenacházím. Je to až k zbláznění. Kladu si strašně směšné a možná tak pro blázny vhodné otázky. Co když je svět špatně? Co když, jak a proč...??? Teď si nejspíš i ty myslíš, že jsem šiblá. Ale mě přijde, že se od jistých lidí liším. NApříklad Anežka(viz. o 2 komentáře výš). Třeba jí vůbec nedochází smysl tohohle článku, teď plácám, ale prostě si vklidu žije, třeba podniká různé kraviny, zbytečnosti, taky se stará jak se co nej oblíct a která pleťová maska je pro ni nejvhodnější, ale je ušetřená všech těch praštěných myšlenek, o kterých jsem už psala. Jasně, říkala jsem si, že pokud by mi to pomohlo vykašlu se na ty myšlenky a budu žít s klapkami na očích. Jenže... Jenže to nejde. Prostě mi to život nedovolí. A co mám dělat? Sama nevím. Snad s tím bojovat, a doufat, že jednou budu mít klid...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.